NIS – použití v konfiguračních souborech

Typickým příkladem využití síťové služby NIS je sdílení souboru /etc/passwd tak, aby se každý mohl přihlásit ke všem hostitelským počítačům v sáti jen díky drobné úpravě v tabulce /etc/passwd na primárním serveru. Některé distribuce to umožňují automaticky (CentOS, Fedora, Red Hat…), u jiných je třeba jednoznačné určení v souboru /etc/passwd, aby přihlašovací program věděl, že má zkontrolovat NIS a základní soubor s hesly.

Je li třeba provést úpravu souboru /etc/passwd, učiníme to vložením speciálních znaků, které umožní přihlašování uživatelů uvedených v souboru passwd v NIS. Tímto umožníme přihlašování všech užovatelů ze seznamu passwd v NIS:

+:*:::::

Nyní můžeme zakázat přihlašování všech uživatelů k tomuto hostitelskému počítači s výjimkou těch uživatelů, kteří byli výslovně uvedeni v souboru /etc/passwd:

+::::::/bin/false

Tím se zruší nastavení příkazového interpretu každého uživatele, takže když dojde k pokusu o přihlášení se ke klientovi, zkusí přihlašovací program spustit jako přihlašovací program daného užovatele /bin/false.
Uživatel se tak do systému nedostane.

Jestliže chceme umožnit přístup do systému jen některým uživatelům, můžeme to učinit takto:

+username
+username2
+username3
+::::::/bin/false

Tak se budou do systému moci přihlásit jen uživatelé se jmény username, username2 a username3.

NIS – použití v konfiguračních souborech